Tento měsíc jsem oslavila 32 narozeniny a asi by mě ani ve snu nenapadlo, že v 32 letech budu žít takový život, jaký žiju dnes. Pracuji online a mohu teoreticky pracovat odkudkoli na světě. Jsem pánem svého času a svého businessu. Mám svobodu. Jsem šťastná. Přemýšlím nad tím, jaká bude má další destinace. Potkávám velmi zajímavé lidi a neustále se učím nové věci. Snad každý den měním svou perspektivu na život. Ono to ani nejde jinak – zjistíte, jakými způsoby se dá žít život a to vás úplně nabíjí životem.
Ale tento životní styl není pro každého. Pracovat na volné noze má i své nevýhody. Nemít svůj „stálý domov“ může být pro někoho nepředstavitelné. Já se naučila nelpět na hmotných věcech, majetku a místech. Naučila jsem se budovat si ten domov sama v sobě. Nezáleží na tom, kde jsem. Vím, že vždy mohu začít znova někde jinde. Vlastně bych ani neřekla, že se jedná o to začínat znova. A mě tohle hrozně přitahuje. Ten adrenalin z nových začátků a příběhů.
Momentálně si nedokážu představit, že bych se měla někde usadit a už se nikdy nikam nepohnout. Já si to asi nikdy neuměla představit. A není na tom nic špatného. Možná, že se má perspektiva někdy změní, ale možná ne. Většina lidí, které jsem potkala na cestách, to má stejně jako já. Dává to smysl. Lidé, kteří touží po nějaké jistotě a klidu asi nebudou vandrovat po světě.
Co se tímto snažím říci? Vykašlete se na názory ostatních. Pokud vám někdo tvrdí, že byste měli jít dělat něco jen proto, že vám to dá více peněz, jistoty, prestiže…nebo protože jste na to studovali výšku..nebo jakoukoli jinou výmluvu..A vás to někde uvnitř sžírá a říkáte si, co by bylo kdyby..Uvědomte si, že to kouzlo většinou čeká za tím těžkým rozhodnutím a skokem do neznáma.
Já bych na svém životě vůbec nic neměnila. Ničeho nelituji. Jsem pyšná za všechny lekce, které jsem se naučila a které ze mě udělaly toho člověka, jakým jsem dnes. Nebrečím, protože už je mi panebože 32 a jsem single a nevím co..Já to oslavuji. Jsem tak vděčná za to, že jsem stále tady, že mám to privilegium budit se každý den do nového dne a rozhodovat, jakým směrem se vydám a jak bude vypadat můj život.
Asi nikdy jsem se sebou nebyla tak spokojená, jako teď. A tím nechci říct, že je můj život dokonalý nebo že jsem já dokonalá. Znamená to, že se přijímám a miluji taková, jaká jsem. Vím, že mám možnost volby a nejsem obětí tohoto života. Pokud se mi něco nelíbí, tak to buď přijmu nebo na tom pracuji a měním to.
Proč bychom měli žít průměrný život, když můžeme být hvězdy a svět našim vesmírem. Vše je v naší hlavě. Naše vnímání světa. Uvědomění, že je to jen na nás. A hlavně – je jedno, jakým způsobem a kde žijete – musí to naplňovat vás a vy musíte cítit, že tohle je prostě ono. Můžete žít zdánlivě obyčejný a nudný život, ale vy se cítíte jako superstar ve svém dream life. A naopak – potkala jsem lidi, kteří žijí naoko neuvěřitelné životy, ale ve skutečnosti se sžírají v depresi..
Nespokojte se s málem, zasloužíte si to nejlepší 🙂
