Co mě opravdu baví na cestování, jsou ty změny ve vnímání skutečnosti, které pozoruji s každým místem, které navštívím. Mnohdy jsou lidé tak polapeni myšlením společnosti, ve které žijí, že si to ani neuvědomují. Každá země nebo oblast má nějakou kolektivní energii, kterou pocítíte, jakmile se stanete její součástí. Alespoň já to tak vnímám. Je pro mě strašně zajímavé dívat se na život očima různých kultur.
Za posledních pár let jsem procestovala různé země a žila převážně v Asii, jižní a střední Americe. Cestování a celkově život v zahraničí není pro mě jen nějakým dobrodružstvím nebo odškrtáváním si zemí na mapě. Je to něco, co mi pomáhá růst. Pomáhá mi to stát se lepším člověkem, objevit sama sebe. Snažím se odučit se různé pravdy, které jsem se za život naučila a být více v souladu sama se sebou.
Uvědomuji si, že mnohdy nás společnost učí věci, které nejsou tak úplně pravda. Co je vlastně pravda? Někdy mám pocit, že jsme jen loutky celého tohoto systému. Ve škole se z nás snaží dělat dobré zaměstnance..říkají, že bez vysoké školy z nás nic nebude a pokud se chceme mít dobře, musíme se stát buď doktory nebo právníky. Neučí nás to, co má opravdu smysl. Věřit v sám sebe a své schopnosti. Sebevědomí. Jak se stát dobrými podnikateli. Jak prodávat své dary, své schopnosti. Jak si jít v životě za tím naším štěstím. Jak se starat o naši planetu..
Já se nechci dřít každý den od rána do večera a čekat na víkend, abych mohla konečně žít. Nebo čekat celý rok na dovolenou. Nikdo by takto neměl žít. V Evropě máme tu šanci si jít za tím, co má pro nás opravdu smysl. Jen mi přijde, že mnohdy jsou lidé tak oslepeni životem, že na to zapomínají.
Zapomeňme na to, jak nám společnost říká, že bychom měli žít. Pracovat teď a užívat si v důchodu? Kolik takových důchodců znáte? To stejné bych řekla například o filmech – jsou to jen obrazy společnosti. Neexistuje dokonalý život, dokonalá láska, dokonalé děti, vztahy..Běžte hlouběji do sebe a zkuste si uvědomit, co opravdu od života chcete. Nejsme tady napořád. Běžte si za tím, co má pro vás smysl.
V Evropě jsem měla vždy pocit, že se všichni za něčím ženou, za lepší prací, více penězi, větším domem, dětmi, manželstvím. Ale nedokázali se zastavit a ohlédnout se kolem sebe, na tu krásu, kterou kolem sebe mají. Na ty dary, které jim život každý den přináší. Na to pohodlí, které v Evropě máme.
Ve Vietnamu se život naopak jakoby zastavil. Dny jsou dlouhé, plné slunce, jindy deště, laskavých a pracovitých lidí. Lidé mají mnohem méně hmotného majetku, ale o to více z nich sálá ta srdečná energie. Zvědavost, ochota, láska. Můj dobrý vietnamský přítel mi vždy říkal: Neboj se, všechno je v pořádku. ŽIvot je dlouhý a plný příležitostí.
Energie v Kolumbii byla zase úplně jiná. Tolik radosti ze života, smíchu, zpěvu a tance jsem v žádné jiné zemi nezažila. Mnoho mých kolumbijských studentů bylo chudých a zažívali si doma všemožné situace. Co ale nikdy nezapomněli, bylo se smát. Tančit. Užívat si přítomného okamžiku. Vždy měl někdo ve škole kytaru nebo harmoniku a o přestávce zpívali a tancovali. Vážili si sami sebe navzájem. Vážili si svých učitelů. Žáci a učitelé měli většinou hezké vztahy.
Latino kultura je na jednu stranu plná drama, tak jak to vidíte v telenovelách. Na druhu stranu je plná živé energie a pokud se nenecháte tím někdy až nesmyslným dramatem smést, tak vás ta energie dokáže nabít životem.
Jak na mě působí energie v Mexiku teď nedokážu úplně popsat, protože v té energii stále jsem a žiju. Cítím ale, že můj život už zase potřebuje nějakou změnu.
S každou zemí, ve které jsem žila, jsem se jakoby znova narodila. Můj život je vždy úplně jiný. Potkáte nové lidi, bydlíte v jiném domě, pracujete jinde a jinak. Lidé mluví jinými jazyky, mají jiné zvyky a tradice. A tohle mi moc pomáhá v tom si uvědomit, co je v životě důležité. Pro co má smysl žít. Můj vietnamský kamarád sice řekl „Neboj, život je dlouhý..“ ale tento život na této planetě zas tak dlouhý není. Každá cesta jednou skončí.
Co je důležité, je ta cesta. Netrávit moc času v minulosti a v budoucnosti, ale v tomto okamžiku. Najít v sobě tu lásku, kterou si každý neseme v srdci. Nehledat ji u jiných lidí. Být autentický a nezajímat se o to, co si o nás ostatní myslí. Věřit v život. Věřit v sami sebe. Vážit si života.
