Dnešní článek bude trochu neobvyklý, ale leží mi už nějakou dobu na srdci. Možná vám to někomu přijde jako blbost, ale třeba to někoho jiného donutí se zamyslet nad životem svým, nebo svých blízkých.
Věděli jste, že…
Život je mnohem barevnější, než nám bylo řečeno ve škole. Život nabízí mnohem více, než nám řekli rodiče. Život je plný příležitostí, jen se jich musíte chytit. Skoro nic není nemožné, jen je třeba popustit uzdu své fantazii a jít si za svými sny. Oprava. Makat na svých snech. Nečekat, že jednou potkáte nějakého prince na bílém koni, který se o vás postará. Nedoufat, že vás objeví nějaká super firma a dá vám práci snů.
Co tím chci říct?
Možná si říkáte, že vlastně ani žádné sny nemáte. Blbost. Každý máme něco. Třeba se chcete konečně naučit pořádně anglicky, začít se více věnovat svým koníčkům nebo vás táhne něco většího jako procestovat svět..Super. Vše se dá.
Je to jen ve vaší hlavě – jaké si nastavíte limity.
Když jsem byla mladší a jen žila v představách někoho jiného o tom, jak by měl můj život vypadat..ten scénář na život byl asi takový:
➤ Dodělat střední
➤ Jít na vysokou
➤ Najít si práci
➤ Vdát se
➤ Mít děti
Teď nechci říct, že je něco špatného na tom, žít život tímto způsobem. Mít práci, rodinu a nějakou jistotu je naopak úžasné a všem to moc přeju (a malinko závidím).
Chci říci, že to jde i jinak. Pokud jste také toulavá duše jako já, asi víte, o čem mluvím.
Zkuste se teď na život podívat trochu jinak..
Narodili jste se v jedné zemi, jste součástí určité kultury, která s sebou nese určité tradice a pravidla. Mluvíte stejným jazykem, jako lidé kolem vás. Je logické vidět život v podobných barvách, myslet určitým způsobem. Možná cítíte, že je život pro vás nějak nalajnovaný. Možná si to ani neuvědomujete. Každý od vás něco očekává.
Ode mě se například očekává, že se už konečně vrátím domů, usadím se, najdu si „pořádnou práci“ (Co to přesně znamená? Myslela jsem, že pořádnou práci mám), najdu si partnera a budu mít děti. Babička by si určitě přála pravnouče. To je sice všechno krásné, ale nepřijde vám nefér promítat své sny a představy o životě do někoho jiného? Jen proto, že to u nás není normální, že lidé cestují po světě a žijí trochu jinak, neznamená, že to tak nejde nebo že to je špatně.
Svět je ale obrovský a je plný barev. Někdy je barevný, růžový a někdy se zdá být jen černobílý.
Jde o to vyjít ze své komfortní zóny (četli jste, jak jsem tancovala na latinskoamerickém festivalu?). Dát si nějaký cíl a jít si za ním. Kouzla se dějí, ale nedějí se doma na gauči (i když někdy…). Pokud jste na střední škole a za boha nevíte, co studovat dále..nestudujte. Dejte si pauzu. Vydejte se do světa. Nebo do jiného města. Dopřejte si tu volnost věnovat se něčemu, co vás baví. Do školy se můžete vrátit kdykoli. Že zapomenete na to, jak se učit? Blbost. Pokud je to něco, co opravdu chcete, půjde vám to.
Pokud jste zaseklí v práci a cítíte, že to není ono..Dělejte něco jiného. Teď si asi říkáte, to se mi to mluví. Nemám žádné závazky. Máte pravdu, ale…Nezapomeňte, tento život je jen cesta někam dál. Nejsme tady donekonečna. Nevíte, co bude zítra nebo za hodinu. Pokud nejste spokojeni, tak proč s tím něco neuděláte teď? Máte svůj život ve vlastních rukou.
Já se snažím žít tímto mottem: Follow your heart. Následuj své srdce.
Možná to není srdce, možná je to něco v nás, co ví, co je pro nás dobré a co ne. Ne vždy je to lehké a ne vždy se mi to daří. Ale stojí to za to. Co byste tak strašně rádi udělali, ale …ale? Je to vážně tak nemožné? Dá se to rozkouskovat na malé kousky? Zkuste to. Že to bolí? Ano. Ale přijde i to hezké.
Pokud mě trochu znáte, možná si říkáte, že si žiju super život. A ano, máte pravdu. Moře mám přes cestu, bazén o pár pater níž, motorku zaparkovanou v garáži, krásnou práci, volnost, svobodu. Co ale nemám, je blízkost rodiny. Tolik rodinných oslav, které jsem zameškala, až mám z toho slzy v očích. Asi se nikdy nezbavím výčitek, že myslím jen na sebe. Že mám rodinu, která by dala cokoli za to, abych mohla být s nimi doma. Tento pocit nepřeji nikomu a asi si to budu navždy vyčítat. (Nebojte, mami a tati, snažím se vymyslet, jak vám být blíž).
Chybí mi nejen rodina, ale také přátelé.
Jak ti doma, tak ti všude možně po světě. Za posledních pár let jsem žila na různých místech světa a navázala různá přátelství… S každým stěhováním si ale musím hledat přátele nové. Ne vždy je to tak lehké. Ve Vietnamu, ve městě, kde teď žiju, je to obvzlášt‘ těžké. Většina cizinců odjela a místní moc anglicky nemluví. Jsem často na všechno sama. V zemi, jejíž jazykem nemluvím. Jejíž pravidlům ne vždy rozumím. A přes to všechno instagramově krásné, je to mnohdy sakra těžké.
Ale víte co..
Je to můj život. A stojí za to ho žít.
Stejně tak vy máte svůj život. A nemůžete jej žít podle někoho jiného. Musíte si stát za tím, co chcete.
